Jdi na obsah Jdi na menu
 


Irsko-český slovníček

Skromný přehled praktických slov a frází.

V tomto slovníku (nebo spíš pokusu o slovník) jsem shromáždil slova a věty, které by podle mého úsudku mohly zaujmout člověka s probouzejícím se zájmem o irský jazyk. Pochopitelně, že irsky se z něj nenaučíte, ale pokud někdy pojedete do Irska, můžete se pokusit ohromit místní obecenstvo hrstkou slov v jejich starém jazyce.

Výslovnost je u každého hesla naznačena v hranatých závorkách stylem "piš jak slyš". (S dvěma výjimkami: [w] a [r] se vyslovují jako v angličtině.) Žádný přepis výslovnosti není nikdy stoprocentně přesný, proto i k tomu mému prosím přistupujte s rezervou.

Dobrý den

Dia dhuit! [ďíja gwiť] Dobrý den!
(adresováno jedné osobě, doslova "Bůh tobě")
Dia dhaoibh! [ďíja jív] Dobrý den!
(adresováno skupině osob, doslova "Bůh vám")

Irské pozdravy oplývají odkazy na křesťanského Pána Boha, ale toho není třeba se lekat. Když někoho pozdravíte slovy "Bůh s tebou", ani zdaleka to neznamená, že jste náboženský fanatik. Tak se lidé prostě zdraví.

Všimněte si, že slovo Dia (Bůh) se vždy píše s velkým D, i když nestojí na začátku věty. Stejně je tomu i se slovem Muire (Marie) v následující typické odpovědi:

Dia is Muire dhuit! [ďíja is mwire gwiť] Dobrý den!
(jedné osobě, doslova "Bůh a Marie tobě!")
Dia is Muire dhaoibh! [ďíja is mwire jív] Dobrý den!
(skupině osob, doslova "Bůh a Marie vám!")

Ve slovech dhuit (tobě) a dhaoibh (vám) se můžete setkat i s pravopisem duit a daoibh. Obojí je v pořádku, záleží pouze na tom, co považujete za správné vy. (Tak je to v Irsku koneckonců se vším, ale to odbočujeme...)

Irové se mnohem více než Češi zdraví dotazem "Jak se máš?":

Conas tá tú? [konas tá tú?] Jak se máš?

Odpovědět můžete buď další otázkou na totéž, nejlépe trochu pozměněnou...

Cén chaoi a bhfuil tú? [kén chwí a wil tú?] Jak se máš?
(doslova "Jakým způsobem se máš?")
Cad é mar atá tú? [kaďé maratá tú?] Jak se máš?
(obvyklé v ulsterském dialektu)

...nebo konstatováním, že se máte dobře:

Tá mé go maith. [tá mé go maj] Mám se dobře.

Můžete být i kreativní a místo go maith (dobře) si dosadit jiné slovíčko:

...go breá [go brá] ...pěkně
...go measartha [go masaraha] ...jakž takž
...go dona [go dona] ...špatně

Další oblíbený způsob pozdravu je stručně okomentovat počasí. Způsobů je samozřejmě mnoho, zde je pár ukázek:

Tá an lá go breá! [tá an lá go brá] Dnes je ale pěkně!
(doslova "Ten den je pěkný!")
Tá, buíochas le Dia. [tá, bwíochas le ďíja] Ano je, díky Bohu.
Tá lá báistí ann. [tá lá bwáští aun] Dnes je deštivý den.
Tá, ach ní chuireann sé sin isteach ormsa. [tá, ach ňí chwiren šé šin išťach oremsa] Ano je, ale mě to nevadí.
Ní hé lá na báistí lá na bpáistí. [ňí hé lá na bwášťí lá na bwášťí] Den plný deště není den pro děti.

Nashledanou

Na rozdíl od vítacích frází jsou ty "loučecí" mnohem jednodušší.

Slán! [slón!] Nashledanou!

Univerzální slán lze rozvést:

Slán go fóill! [slón go fójl!] Prozatím nashledanou!
Slán abhaile! [slón awalje!] Bezpečně domů!

Oblíbená je také tato fráze:

Feicfidh mé thú. [fekhig mé hú] Uvidíme se.
(doslova "Uvidím tě.")
Chifidh mé tú. [čifi ma tú] Uvidíme se.
(totéž ve verzi z ulsterského dialektu)

Chcete-li překvapit něčím honosnějším, zkuste:

Go n-éirí an bóthar leat! [go najrí an bóhr lat] Doslova "nechť se ti cesta podaří"

Chtěl bych...

Fráze, které se budou hodit v baru, nebo až budete hladoví uprostřed Gaeltachtu prosit alespoň o skývu chleba.

Ba mhaith liom... [ba waj lom] Chtěl(a) bych...
...bia [bíja] ...jídlo
...deoch [ďžoch] ...pití
...pionta Guinness [pinta gynes] ...pintu Guinnesse
...gloine uisce beatha [gliňje iške baha] ...sklenici whiskey
Arís! [aríš] Ještě jednou!
Go tapaidh! [go tapig] Rychle!

Pochopitelně, že každá žádost musí být patřičně zakončena:

Le do thoil. [le do hol] Prosím.
(doslova "s vaší vůlí", když prosíte jednoho člověka)
Le bhúr dtoil. [le vúr dol] Prosím.
(doslova "s vaší vůlí", když prosíte skupinu lidí)
Más é do thoil é. [mášé do holé] Prosím.
(doslova "je-li to vaší vůlí", jednomu člověku)
Más é bhúr dtoil é. [mášé vůr dolé] Prosím.
(doslova "je-li to vaší vůlí", skupině lidí)

Hledám...

Varování: umět položit otázku nezaručuje, že budete rozumět odpovědi!

Cá bhfuil... [ká wil] Kde je...
...an leithreas? [an lehras] ...záchod?
...bialann? [bíjalan] ...restaurace?
...óstán? [óstán] ...hotel?
...oifig an phoist? [efig an fwišť] ...pošta?
...oifig fáilte? [efig fwálče] ...kancelář s informacemi pro turisty?
...an tslí amach? [an člí amach] ...cesta ven?
...m'fhear céile? [már kéjle] ...můj manžel?

Děkuji, není zač

Go raibh maith agat. [go rev majhagot] Děkuji.
(adresováno jednomu člověku)
Go raibh maith agaibh. [go rev majhagwiv] Děkuji.
(adresováno skupině lidí)
Tá fáilte romhat. [tá fwálče rout] Není zač.
(doslova "jste vítán")
Ná habair é. [ná habr é] Není zač.
(doslova "nezmiňujte to")

Přání, gratulace, atd.

Comhghairdeas! [kogórďas] Blahopřeju/jeme!
Maith thú! [maj hú] To se ti povedlo! (doslova "Dobrý ty!")
Ádh mór! [á mór] Hodně štěstí! (doslova "Velké štěstí!")
Breithlá sona! [brehlá sona] Všechno nejlepší k narozeninám! (doslova "Šťastné narozeniny!")
Nollaig shona! [noleg hona] Veselé Vánoce! (doslova "veselé")
Bain sult as. [bwiň sult as] Užij si to. (doslova "Skliď z toho potěšení.")

Když se vám něco líbí

Irové jsou šíleně pozitivní národ a neustále si všechno pochvalují. Přidejte se k nim.

Thaitin an chóisir go mór liom. [haťin an chóšr go mór ľom] Moc se mi ten večírek líbil.
Taitníonn an cailín go mór liom. [taťňíjon an kalín go mór ľom] Moc se mi to děvče líbí.
Is maith liom ceol Éireannach. [is maj ľom cjól érenach] Mám rád irskou hudbu.
Is breá liom an leann dubh. [is brá ľom an ľan duv] Miluju černé pívo.
Bhain mé an-sult as an oíche. [wiň me an sult as an íhe] Moc jsem si ten večer užil.
Tá gach rud anseo thar barr. [tá gach rud anšo har bár] Všechno je tady úplně perfektní.

Když se vám něco nelíbí

Když se vám v Irsku něco nelíbí, raději si to nechte pro sebe. Irové nemají kritiku ani stěžování ve zvyku. Pokud si nemůžete pomoci, zde je pár opatrných frází.

Ní raibh mé róthógtha leis an cheol. [ňí rev me róhóg-ha ľešan chjóľ] Nebyl jsem z té hudby moc nadšený.
D'fhéadfadh an bia bheith níos fearr. [ďéd-hach an bíja veh ňís fár] To jídlo by mohlo být lepší.
Dhéarfainn go bhfuil rud éigin cearr leis an bheoir. [jérhiň go wil rud égiň kjár ľešan vjór] Řekl bych, že s tím pívem není něco v pořádku.

Pro jistotu to ale rychle sveďte na sebe:

Ormsa atá an locht, is dócha. [oromsa atá an locht, is dócha] Chyba bude asi na mé straně.

Češi, čeština, Česká republika...

Seiceach [šekach] Čech
(osoba české národnosti)
Is Seiceach mé. [is šekach mé] Jsem Čech.
Poblacht na Seice [poblacht na šeke] Česká republika
Is as Poblacht na Seice mé. [is as poblacht na šeke mé] Jsem z České republiky.
an tSeicslóvaic [an čekslóvak] Československo
Ní hea, scoilteadh an tSeicslóvaic i 1993. [nýha, skolťú an č. i nwí ďžég nócha a trí] Ne, Československo se rozpadlo v roce 1993.
Prág [prág] Praha
Ní as Prág mé. [ňí as prág mé] Nejsu z Prahy.
An Bhoihéim [an vohéjm] Čechy
An Mhoráiv [an voráv] Morava
An tSiléis [an čiléš] Slezsko
An tSlóvaic [an tlóvak] Slovensko
Seicis [šekiš] čeština
(jazyk)
Tá Seicis agam. [tá šekiš egom] Mluvím česky.
An bhfuil Seicis agat? [an wil šekiš egot?] Mluvíte česky?
A Dhia! Tá Seicis agat!? [a jíja, tá šekiš egot!?] Herr Gott, ty mluvíš česky!?

Irové, irština, Irsko...

Éireannach [érenach] Ir
(osoba irské národnosti)
An Éireannach tú? [an érenach tú?] Jste Ir?
Éire [éire] Irsko
in Éirinn [iň érin] v Irsku
Poblacht na hÉireann [poblacht na héren] Irská republika
Gaeilge [gwejlge] irština
(jazyk)
An bhfuil Gaeilge agat? [an wil gwejlge egot?] Mluvíte irsky?
Níl Gaeilge agam. [ňíl gwejlge egom] Nemluvím Irsky.
Tá beagán Gaeilge agam. [tá bjogán gwejlge egom] Mluvím trochu irsky.
Níl ach cúpla focal agam. [ňíl ach kúpla fokl egom] Znám jen pár slov.

Místa v Irsku

Baile Átha Cliath [balje áha klýa] Dublin
(jak každý ví, doslova "město u prouťového brodu". Mimochodem, "Dublin" pochází taky z irštiny: Dubhlinn, "černá louže")
Dún Laoghaire [dún lýre]
(přístav v Dublinu, nemá anglické jméno)
Life [life] Liffey
(řeka v Dublinu)
Béal Féirste [bél fárště] Belfast
Doire [dyre] Derry
(nebo Londonderry, podle toho s kým zrovna mluvíte)
Dún na nGall [dún na ngaul] Donegal
(město a hrabství, doslova "pevnost cizinců")
Leitir Ceanainn [letir kjanyn] Letterkenny
(město v hrabství Donegal)
Sligeach [šligach] Sligo
(město)
Conamara [konamara] Connemara
Maigh Eo [mwí jou] Mayo
(hrabství)
Gaillimh [gajliv] Galway
(město a hrabství)
An tSionainn [an čonyň] Shannon
(řeka a město)
Oileáin Árann [ylóň áran] Aranské ostrovy
Baile Átha Luain [balje áha lúiň] Athlone
(město přibližně v geografickém středu Irska)
Trá Lí [trá lí] Tralee
(město)
An Daingean [an dangjan] Dingle
(poloostrov na jihozápadě)
Ciarraí [kjarí] Kerry
(hrabství)
Cill Airne [kil árňe] Killarney
(město)
Luimneach [lymenach] Limerick
(město a hrabství)
Corcaigh [korkig] Cork
(město a hrabství)
Port Láirge [pórt lárgje] Waterford
(město a hrabství)
Ros Láir [ros lár] Rosslare
(přístav)
Cill Chainnigh [kil chinig] Kilkenny
(hrabství a město)

Dny v týdnu

Dé Luain [ďé lúyň] pondělí
Dé Máirt [ďé márť] úterý
Dé Céadaoin [ďé kéjdýň] středa
Déardaoin [ďérdýň] čtvrtek
Dé hAoine [ďé hýně] pátek
Dé Sathairn [ďé saharň] sobota
Dé Domhnaigh [ďé dounig] neděle

Čísla a hodiny

a náid [a nójď] 0
a haon [a héjn] 1
a dá [a dó] 2
a trí [a trí] 3
a ceathair [a kjahr] 4
a cúig [a kúyg] 5
a sé [a šéj] 6
a seacht [a šacht] 7
a hocht [a hocht] 8
a naoi [a ný] 9
a deich [a ďžej] 10
a haon déag [a héjn ďžég] 11
a dó dhéag [a dó jég] 12

Chcete-li říct kolik je hodin, vynechte počáteční a a dosaďte za libovolnou z těchto číslovek frázi a chlog [a chlog]:

Tá sé seacht a chlog. [tá šé šacht a chlog] Je sedm hodin.

Buďte ale na pozoru, protože uvedené číslovky lze použít pouze na určování času a na odříkávání číslovek. Počty lidí a věcí se vyjadřují pomocí jiných slov.

Jak číst irská křestní jména

Spousta lidí v irsku má irská jména (tj. nikoliv anglická nebo poangličtěná), a to i tehdy, když sami irsky neumí. Průměrný Ir s tím nemá problémy protože i když sám irsky neumí, jména číst umí. Zde je jich pár typických, nejdříve ta ženská:

Aoibhinn [íwiň] Ivanka
Aislinn [ašling] znamená "sen, vize", poangličtěně se obvykle píše jako "Aisling"
Aoife [ífe] Eva (pravděpodobně)
Áine [áně] Ana
Bríd [bríď] Brigita
Caitríona [kaťríona] Kateřína
Caitlín [katlíň] Kathleen
Clíona, Clíodhna [klíjona]
Caoimhe [kwíve]
Ciara [kjára]
Deirbhile [děrvíle] poangličtěně se obvykle píše "Dervla"
Deirdre [dejrdre]
Eithne [ehně]
Eimear, Emer [ímr]
Gearóidín [gjaróďín] Geraldína
Gráinne [gráňje]
Laoise [líše]
Méabh [méjv] ponagličtěně obvykle "Maeve"
Máire [mwájre] Marie
Mairéad, Máiread [mwajréd], [mwájred] asi taky Marie
Niamh [ňíjev]
Orfhlaith [órla] poangličtěně obvykle "Orla"
Peigín [pegín] Peggy, Markétka
Róisín [róšín] Růženka
Sorcha [sorocha] Sára
Sinéad [šinéd]
Siobhán [šivón] pravděpodobně Julie, Judita něco takového
Treasa [trasa] Tereza
Úna [úna] anglicky se občas přepisuje jako "Oona", "Oonagh", atd.

A teď ještě nějaká ta chlapská jména:

Ailín [alíň] Alan
Antain, Antaine, Antoine [antaň], [antaně], [antoně] Antonín
Aodán, Aodhán [ýdán]
Barra [bara] Barry
Breandán [brandán] Brendan
Brian [bríjan] Brian (irsky a anglicky se to píše stejně, ale vyslovuje jinak. Anglicky: [brájen])
Cathal [kahal] Karel
Ciarán [kjarán] Kieran, Kieron, atd.
Cólín [kólín] Colin
Colm [kolom] Kolumba (podle svatého Kolumby, který se ve středověku zasloužil o šíření křesťanské víry v Irsku - podobně jako třeba svatý Patrik)
Dáithí [dahí] David
Dara, Darach, Daragh [dara] těžko najít ekvivalent, ale znamená to "dub"
Diarmaid, Diarmuid [ďíjarmaď], [ďíjarmwiď] Dermott
Dónall [dónl] Donnel, Donald, atd.
Éamonn [éjmon] Edmund
Eoghan, Eoin [oun], [ouiň] Jan
Fachtna [fachtna]
Gearóid [gjaróď] Gerald
Liam [líjam] Bill, William
Máirtín [mwárťín] Martin
Micheál [mihál], někdy taky [mihól] každý asi pozná, že tohle je Michal
Niall [ňíjal] Niall (irsky a anglicky se píše stejně, ale vyslovuje jinak. Anglicky: [nájel])
Nollaig [nolyg] těžko najít ekvivalent, ale znamená to "Vánoce"
Oisín [ošín] anglicky se občas přepisuje jako Ossian
Pádraig, Pádraic, Páraic, atd. [pwádrig], [pwádrik], [pwárik] Patrik
Peadar [pjadar] Petr
Pól [pól] Pavel
Proinsias [proňšís] Francis
Rónán [rónán] Ronan
Séamas, Séamus [šéjmas]
Seán [šán], [šón] Jan
Seosamh [šosev] Josef
Stiofán [štifán] Štěpán
Tadhg [tajg]
Tomás [tomás] Tomáš
Uinsionn [ynšon] Vincent

Irská slova ve veřejném životě

V irské politice a veřejném životě obecně se často i v anglicky psaných textech setkáte s irskými slovy. Zde jsou ty nejčastěji se vyskytující.

Oireachtas [yrachtas] irský parlament, obsahující dolní komoru (an Dáil) a horní komoru (an Seanad). Anglicky se obvykle říká "the Houses of the Oireachtas", irsky "Tithe an Oireachtais". V obecné irštině slovo "oireachtas" znamená shromáždění
An Dáil [an dáľ] dolní komora irského parlamentu, anglicky obvykle "the Dáil"
An Seanad [an šanad] Senát, horní komora irského parlamentu, anglicky obvykle "the Seanad"
An Taoiseach [an týšach] předseda irské vlády, anglicky obvykle "the Taoiseach". V obecné irštině slovo "taoiseach" znamená náčelník.
An Tánaiste [an tánaště] místopředseda irské vlády. V obecné irštině slovo "tánaiste" znamená pomocník.
Iarnród Éireann [íjarnród éren] Takto se jmenuje irská státní železniční společnost, doslova "irská železná dráha".
Bus Éireann [bus éren] Takto se jmenuje irská státní autobusová společnost, doslova "irský autobus".
CIÉ (= Córas Iompair Éireann) [kóras ompr éren] Takto se jmenuje irská státní dopravní společnost, sdružující Bus Éireann (autobusy), Iarnród Éireann (železnice) a Dublin Bus (autobusy v Dublinu). Doslova "dopravní systém Irska".
Aer Lingus
Takto se jmenuje irská státní letecká společnost. Jméno je zkomolenina od původního irského "aerloingeas", což znamená prostě "letectvo".
Bord Fáilte [bórd fwálče] Vládní agentura na lákání turistů do Irska. Doslova "vítací výbor".
Bord Bia [bórd bíja] Vládní agentura na propagaci kvality potravin. Doslova "výbor jídla".
Gaeltacht [gwejltacht] Území, kde se mluví irsky.
Galltacht [gaultacht] Území, kde se nemluví irsky.
Uachtarán [úachtarán] prezident
Áras an Uachtaráin [áras an úachtaráň] prezidentovo sídlo, budova v Dublinu v Páirc an Fhionnuisce (Phoenix Park)
Busáras [busáras] hlavní autobusové nádraži v Dublinu, doslova "autobusárna"

A na konec slovníčku bych chtěl ještě dodat jednu věc. Lidé se mě často po e-mailu ptají, zda nevím o nějakém opravdovém irsko-českém slovíku, který by se dal koupit jako kniha. Musím vás všechny zklamat: pokud vím, takový slovník nikdy nikdo nenapsal. Irsko-anglických slovníků samozřejmě existuje spousta, dokonce existuje i irsko-německý, ale o irsko-českém jsem nikdy neslyšel - a kdyby existoval, myslím, že bych se o něm určitě dřív nebo později doslechl.

                                                                                 Zdroj:Michal Boleslav Měchura
                                                      

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

dobry

((y), 6. 3. 2017 23:08)

super že něco takovýho vůbec je na Internetu